Průvodce Dolomit
DOLOMITY: Trentino-Alto-Adige + Belluno
ZEMĚPIS:
Dolomity (Dolomiti) jsou vnitrozemským pohořím a jsou součástí Východních Alp (sem ještě patří Adižské Alpy, Karnské Alpy a Julské Alpy). Vzhledem k ostatním pohořím Východních Alp najdeme Dolomity na západní straně. Převládající horninou je vápenec. Dolomity nepřekračují hranice Itálie. Konkrétně se rozkládají na území kraje Trentino – Alto-Adige a severní části kraje Veneto poblíž severní hranice s Rakouskem. Někdy se dělí na severní Dolomity, které leží na území Horní Adiže (Alto Adige) a severní části kraje Veneto kolem města Belluno, a jižní, ležící na území Trentina.
Takto někteří průvodci rozdělují Dolomity na severní (hl. oblast Alto Adige a provincie Belluno) a jižní (oblast Trentino). U map nejsou vyjmenovány všechna pohoří a masívy. Uvedeny jsou hlavní, přičemž důraz je kladen na masívy, kde se nacházejí via ferraty.
DOLOMITY SEVER:
Cadini, Catinaccio/Rosengarten, Cristallo-Pomagnanon, Fanes, Geisler a Puez, Langkofel/Sassolungo, Latemar, Marmarole, Marmolada, Nuvolau-Averau, Pragser, Sella, Sennes-Braies, Sextenské Dolomity, Schlern/Sciliar, Sorapis, Tofana
DOLOMITY JIH:
Brenta Dolomiti, Civetta, Fleimstálské Alpy, Lago di Garda, Lagorai, Moiazzu, Nonsberg, Pala, Pelmo, Schiara, Vincentinské Alpy
HISTORIE:
Podstatná část území, kde se rozkládají Dolomity, leží na území nesoucí označení Jižní Tyrolsko. Tyroly jako historické území bylo zformováno v 11. – 13. století. Původně se zde rozvíjely velké državy brixenských a tridentských biskupů (které jim udělili jako říšské léno císařové Jindřich II. a Konrád II.) a šlechtická hraběcí panství (Andechsové). Jádro Tyrol zformoval rod hrabat z Vintschgaueru (od roku 1230 z Tirolu – hrad nad Meranem). Zemskou svrchovanost na úrovni říšského knížectví dovršil r. 1286 rod Menhardů. Území zažívá ve 14. až 16. století rozkvět, mj. díky těžbě drahých kovů a obchodů s Itálií. Roku 1363 se stává majitelem této země rakouská vévoda Rudolf IV. z vedlejší linie Habsburků. Celé 16. století je ve znamení bojů reformace a protireformace.Roku 1803 byla k Tyrolím připojena území sekularizovaných biskupství brixenského a tridentského. V průběhu 18. století rakouští Habsburkové ovládli rozsáhlá území v Lombardii a posléze i v Toskánsku. Milán se stal význačným centrem jejich moci. Za napoleonských válek připadlo území r. 1805 Bavorsku. Po r. 1814 připadlo zpátky Rakousku. Část svých rozsáhlých držav ztrácejí v důsledku sjednocení Itálie. Do I. světové války vstupuje Itálie později na straně mocností Dohody a dostává příslib připojení Tyrolska. V roce 1919 na základě nírové smlouvy ze St. Germainu bylo poražené Rakousko nuceno se vzdát části Tyrol jižně od Brenneru – tzv. Jižního Tyrolska. V roce 1923 byly Jižní Tyroly spojeny s Trentinem. Tím začala fašistická asimilační politika poitalšťování. V roce 1948 získala tato oblast autonomní statut. Na základě dohod mezi Itálií a Rakouskem z let 1969-1972 byl zisk dalších autonomních pravomocí pro Jižní Tyrolsko. Oficiální název kraje je Trentino – Alto-Adige. Jihotyrolští Němci tvoří v kraji několikasettisícovou menšinu. „Německou“ a „italskou“ část vlastně dodnes tvoří pomyslná hranice – za I. světové války válečná fronta táhnoucí se Dolomity.Na sever od ní uslyšíte při setkání spíše německé „Griss Gott!“, na jih italské Buon giorno. Němčina je v Jižních Tyrolích dalším úředním jazykem vedle italštiny.
Oficiální označení Tyrolsko nese dnes jedna z rakouských spolkových zemí, jejímž sídlem je Innsbruck.
SOUČASNOST:
Hlavním sídlem kraje Trentino-Alto Adige je město Trento (Trident). Severní část (Alto-Adige) s centrem Bolzanem má silnou německou menšinu, jižní část je obydlena převážně Italy (Tridentsko).
Pokud bychom si chtěli celou oblast Dolomit hraničně vytýčit podle měst, severovýchodní výspou v regionu Alto Adige (horní mapa) by bylo městečko Toblach/Dobbiaco, severozápadní ve stejném regionu, ale na opačném konci město Brixen/Bressanone. Dolní hranici by pak tvořily na jihovýchodě město Belluno na severu kraje Veneto (dolní mapa vpravo) a na jihozápadě Rovereto v regionu Trentino (dolní mapa vlevo). Nejjižnější výspou pod tímto městečkem, kam Dolomity ještě dosahují, je oblast kolem jezera Garda.
ZAJÍMAVÁ MÍSTA A MĚSTA:
Zbytky římského osídlení jsou ojedinělé, dokladů románské epochy je více. Mj. dóm v Trentu, chrámy v San Candido a Novacelle. A také hrad Castel Tirolo nad Meranem. Gotické dómy najdeme v Bolzanu i Meranu, městské stavby v městských centrech. Na sever od Trenta má smíšený románsko-gotický ráz hrad Cles. Památky na renesanční období jsou samozřejmě bohatší, mj. Castello Buonconsiglio v Trentu, Caldaro aj. Barokní skvosty připomíná chrám S.Michele v San Candidu.
(Převzato z: http://www.voltek.cz/guide/guide_base3.htm)