„Dám vám pastýře podle svého srdce.“ (Jer 3,15)
„Kněžství je láska Ježíšova srdce… Kněz pokračuje v díle vykoupení na zemi.“ (Sv. Jan Maria Vianney)
„Dám vám pastýře podle svého srdce.“ (Jer 3,15)
„Kněžství je láska Ježíšova srdce… Kněz pokračuje v díle vykoupení na zemi.“ (Sv. Jan Maria Vianney)
Modlící se matky v Lu Monferrato
Vzpomeňme, co Pán Ježíš říká o moci modlitby a síle víry. S vírou hořčičného zrna (Mt 17,21) a vytrvalou modlitbou budeme moci být církví, která osloví svět. Vyprošujme mu duchovní povolání a dostatek kněží, odpovídajících Boží vůli. – Že je to v síle jednotlivých farností možné, ukázaly modlící se matky v Lu Monferrato na konci 19. století.
Jde o italskou vesničku Lu, sotva se 3000 obyvateli (50 km vých. od Turína). Matky zde v srdcích nosily přání, aby se některý z jejich synů stal knězem nebo aby některá z jejich dcer dala svůj život zcela do Boží služby. Za vedení faráře Mons. Alessandra Canory se každé úterý setkávaly před svatostánkem v modlitbách o duchovní povolání. Stejně tak každou první neděli po přijetí svátostného Krista s tímto úmyslem. Díky důvěryplné modlitbě matek a otevřenosti rodičů nastala v rodinách hluboká atmosféra radostné křesťanské zbožnosti, a tak děti mohly o mnoho snadněji rozpoznat své povolání. Pán Ježíš řekl: „Mnoho je povolaných, ale málo vyvolených“ (Mt 22,14) – těch, kteří povolání přijmou.
Bůh vyslyšel modlitbu matek jak to asi nikdo neočekával:
Z vesnice pod 3000 obyvatel v krátké době vzešlo 323 duchovních povolání, z toho 151 řeholních a diecézních kněží a 171 řeholních sester, patřících do 41 různých kongregací. Z některých rodin byla dokonce i 3 nebo 4 povolání; z rodiny Rinaldi Bůh povolal celkem 7 sourozenců (2 saleziánské misionářky a 5 kněží, z nichž byl Filip již blahořečen).
Tento příběh ukazuje, že možné je všechno, ale záleží na rodinách, které se rozhodnou následovat v modlitbě a vlastním „fiat“ Pannu Marii. Blah. Filip vzpomínal na víru rodin v Lu se slovy: „Byla to víra, skrze kterou mohli naši otcové a matky říci: ‚Děti nám daroval Pán, a jestliže je volá, nemůžeme říci ne‘. Po deseti letech se spolu všichni dosud žijící povolaní setkávali, sjíždějící se do rodné vesnice z celého světa. Podle slov faráře bylo setkání pro všechny svátkem vděčnosti Bohu, který v Lu vykonal tak velké věci. Modlitba, kterou se modlily matky z Lu byla krátká, jednoduchá a hluboká:
„Bože, dej, aby se jeden z mých synů stal knězem! Já sama chci žít jako dobrá křesťanka a své děti chci vést ke všemu dobrému, abych dostala milost darovat ti, Bože, jednoho svatého kněze!’“
Není k tomu co dodat, jen zopakovat Kristovu výzvu: „Proste Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň“ (Mt 9,38).